Na co máte nárok při ublížení na zdraví?

Úvodem

V předchozím článku jsme si představili pojem občanskoprávní odpovědnost lékaře a vysvětlili jsme si, za jakých podmínek taková odpovědnost lékaře vzniká. Pokud tedy lékař jednal zaviněně a protiprávně, v důsledku čehož vznikla pacientovi újma, čeho všeho se může poškozený pacient domáhat?  

Občanský zákoník pracuje při zásahu do zdraví člověka se třemi pojmy, a sice bolestné, ztížení společenského uplatnění a tzv. další nemajetková újma. Cílem zákonné úpravy je poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění za všechna příkoří, která musel v důsledku zásahu do práva na ochranu zdraví snášet. 

Bolestné

Bolest je jakýkoliv subjektivně nepříjemný pocit, který je spojen s poruchou tělesné integrity, tedy vznikem zranění (fyzická bolest), nebo s dopadem na duševní pohodu člověka (psychická bolest, nebo slovy zákona také duševní útrapy). Psychická bolest může mít podobu deprese, smutku, poruchy spánku, flashbacků, nočních můr, poklesů nálad, a další. 

Ztížení společenského uplatnění

Ztížení společenského uplatnění je obecně definováno jako do budoucna trvale ztracená nebo omezená možnost seberealizace poškozeného ve sféře rodinného, kulturního, společenského či sportovního života a představuje tak pro poškozeného nemožnost vést v důsledku škodní události (protiprávního jednání lékaře) plnohodnotný život. 

Určujícím hlediskem je životní styl poškozeného před ublížením na zdraví s porovnáním se stavem, který se ustálil po proběhnuvší léčbě (zpravidla je požadováno uplynutí jednoho roku). Jiné ztížení společenského uplatnění tak bude například při ochrnutí spodní části těla u kaskadéra, pro kterého takový následek bezpochyby způsobí nemožnost danou profesi dále vykonávat, ve srovnání s učitelem matematiky. Trvalé následky přitom mohou mít jak fyzickou, tak i psychickou podobu. 

Bodové hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění

V minulosti se výše bolestného a ztížení společenského uplatnění vypočítávala za pomoci tzv. ,,bodové vyhlášky“, jež byla uznávaným, byť ne zcela závazným, vodítkem k určení přiměřeného zadostiučinění. Tato však byla od 1. 1. 2014 zrušena a výše bolestného tak byla ponechána na úvaze soudu. To vzbudilo obavy s tím, že přiznávané výše bolestného budou při shodných zranění rozdílné a tím bude narušena ústavně zaručená zásada rovnosti, právní jistoty a legitimního očekávání. Volání odborné veřejnosti vyslyšel Nejvyšší soud, který ve spolupráci se Společností pro medicínské právo a dalšími odborníky vytvořil ,,Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle ust. § 1958 občanského zákoníku“, která sice není závazným právním předpisem, ale představuje silný inspirační zdroj, který je napříč soudní praxí respektován, navíc zčásti využívá systém nastavený bodovou vyhláškou. 

Náhrada za bolest

Náhrada za bolest se určuje podle sazeb bodového ohodnocení vycházejících z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla, kdy se bodové ohodnocení diagnóz sečte a celkový počet bodů se vynásobí peněžitou hodnotou jednoho bodu. Přestože Metodika vychází z toho, že v rámci bolestného má být odčiněna rovněž určitá oblast psychické bolesti, činí tak toliko v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Pokud však psychická bolest překračuje obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezením plynoucím z léčby, pak má být tato nahrazována zvlášť, a to v rámci tzv. další nemajetkové újmy. 

Náhrada za ztížení společenského uplatnění

Při vypočítávání ztížení společenského uplatnění se může přihlížet ke konkrétním okolnostem daného případu, jako je například vykonávaná profese, styl života, volnočasové aktivity, ale také například věk. U nezletilých se například posuzuje, zda újma nebude mít podstatný vliv na volbu jejich povolání. Stupeň závažnosti ztížení společenského uplatnění je pak vyjádřen v procentuální ztrátě životních příležitostí ve škále od 0 do 100 % pro jednotlivé položky v devíti oblastech společenského zapojení (například pohyblivost, schopnost samoobslužné péče, schopnost pečovat o domácnost, a další). 

Tzv. "další nemajetková újma"

Odškodnění v rámci další nemajetkové újmě v sobě má zahrnovat jak psychické bolesti nekompenzované v rámci bolestného, tak jiné duševní útrapy, které ublížení na zdraví poškozeného doprovázejí. Konkrétně můžeme jmenovat například obavy poškozeného o svůj život a zdraví, úzkosti a deprese v době léčení, starost o budoucnost, stav odkázanosti na třetí osoby, noční můry, vtíravé myšlenky, a další. Výši další nemajetkové újmy určuje soud vlastní úvahou na základě okolností případu, vlastních zkušeností a obdobných případů.