Úvod do problematiky

Při poskytování právních služeb se nezřídkakdy setkáváme se situacemi, kdy jeden z rodičů nesouhlasí s poskytováním zdravotní péče svému dítěti, ať už se jedná o péči psychiatra, nebo podstoupení operace, jejíž výkon není neodkladný. Pokud totiž jeden z rodičů, jakožto zákonný zástupce, nesouhlasí s určitým druhem lékařské péče, pak nemůže být nezletilému poskytnuta. Co když však dítě s poskytovanou péčí souhlasí a žádá její výkon? Nebo naopak nesouhlasí s péčí, či zákrokem, kterou vyžadují jeho rodiče. Pojďme si krátce tuto problematiku představit. 

Souhlas poskytnutý nezletilým

Nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající na jeho těle trvalé nebo závažné následky. Je pak na lékaři, aby vyhodnotil, zda dítě dosahuje takové rozumové vyspělosti, která mu umožňuje vyhodnotit všechny následky s tím spojené. Pokud dospěje k závěru, že jde o zákrok, kde postačí souhlas samotného nezletilého, nemusí již vyžadovat souhlas zákonného zástupce, který při poskytování zákroku nemusí být ani přítomen. Pokud má však lékař pochybnosti, může poskytnutí zdravotní služby podmínit předchozím informovaným souhlasem rodičů. 

Souhlas poskytnutý pouze jedním z rodičů

S poskytováním zdravotnických služeb nezletilému musí souhlasit oba rodiče. Lékaři však plně postačí, pokud souhlas s poskytováním jeho zdravotnických služeb dítěti udělí toliko jeden z nich, neboť v dobré víře předpokládá, že rodiče jednají ve vzájemné shodě. Sám tedy není povinen aktivně zjišťovat názor druhého rodiče. Pokud však od rodiče poskytujícího souhlas ví, že s poskytnutím jeho péče druhý rodič nesouhlasí, případně sám druhý z rodičů lékaře kontaktoval a s poskytnutím zdravotních služeb vyslovil svůj nesouhlas, je třeba to respektovat. V takovém případě by si měl lékař s rodičem, který s jeho službami nesouhlasí, pohovořit o tom, jaké následky mohou dítěti hrozit v případě neposkytnutí, přerušení, či ukončení jeho služeb a pokud i přesto rodič setrvá na svém stanovisku, musí si od něj lékař vyžádat písemný informovaný nesouhlas – negativní revers. 

Nejedná-li se o neodkladný úkon, lékař nemůže své služby nezletilému poskytnout a o jejich poskytnutí rozhoduje soud. Nahradí-li soud souhlas druhého z rodičů, zákrok lze provést i přesto, že nesouhlasící rodič setrvává na tom, že se zákrokem nesouhlasí. 

Nesouhlas nezletilého, který dovršil čtrnácti let věku

Má-li být odkladný zákrok poskytnut nezletilému, který dosáhl věku čtrnácti let, a který zákroku vážně odporuje, nelze jej provést, třebaže s tím jeho zákonní zástupce souhlasí. V takovém případě se rodiče musí obrátit na soud, aby nahradil souhlas dítěte. Soud v takovém případě hodnotí, zda je zákrok nezletilému ku prospěchu. Před samotným rozhodnutím však musí nezletilého zhlédnout a vyslechnout si jeho názor. Vysloví-li soud v pravomocném rozhodnutí souhlas se zákrokem, pak může být vykonán i přes nesouhlas dítěte. Stejný postup se uplatní v případě, kdy si čtrnáctiletý nezletilý zákrok přeje, zatímco zákonní zástupci s tímto nesouhlasí. 

Pro upřesnění je zapotřebí uvést, že zákon nevyžaduje písemný informovaný souhlas nezletilého staršího čtrnácti let se zásahem do tělesné integrity, ale požaduje pouze, aby zákrok nebyl proveden, není-li neodkladný a pokud nezletilý starší čtrnácti let tomuto zákroku vážně odporuje.

Neodkladný zákrok a hospitalizace

Jiná situace však nastává tehdy, je-li zdraví či život dítěte v ohrožení, nebo jde-li o léčbu vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví. V takovém případě je zdravotní služba nezbytná a neodkladná a lze ji poskytnout jak bez souhlasu zákonných zástupců, tak i bez souhlasu nezletilého pacienta. V těchto případech poskytovatel zdravotní služby postupuje bez ohledu na stanovisko nezletilého a jeho zákonných zástupců. Stejně tak nezletilému pacientovi lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce, je-li u něho podezření na týrání, zneužívání, nebo zanedbávání zdravotní péče.

Pokud je neodkladná péče spojena s hospitalizací nezletilého, je poskytovatel zdravotní služby povinen informovat jeho zákonné zástupce, případně jinou osobu blízkou, pokud je mu známa. Pokud mu žádná z těchto osob známa není, musí o hospitalizaci nezletilého informovat Policii ČR, která informování rodičů či jiných osob zajistí. 

Oznamovací povinnost

Každý zdravotnický pracovník, který má podezření na týrání nezletilého, je povinen neprodleně informovat Policii ČR nebo státní zastupitelství a sdělit jim skutečnosti odůvodňující jeho podezření. Neoznámení trestného činu týrání svěřené osoby (tedy nezletilého dítěte), je totiž trestným činem, za který může být zdravotník trestně stíhán. Stejně tak by měl zdravotník postupovat v případě podezření na zneužívání dítěte. Pokud má důvodné obavy, že je zdravotní stav nezletilého zanedbáván, měl by kontaktovat orgán sociálně právní ochrany dětí. 

Má-li poskytovatel podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání nezletilého dítěte, může jej bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka také hospitalizovat.

Názor dítěte

Dítě nemá být pojímáno pouze jako objekt poskytovaných služeb, naopak je při poskytování zdravotních služeb zapotřebí zjistit jeho názor, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Pokud lékaři usoudí, že je nezletilý dostatečně rozumově vyspělý, měl by tak být informován o povaze zákroku, či léčby a rizicích s tím spojených. Pokud by se ale lékaři obávali, že by informace o rizicích například plánové operace mohly mít negativní vliv na duševní stav nezletilého a nezletilý se zákrokem po konzultaci s rodiči souhlasí, pak není zapotřebí jej o těchto informovat. Zákonné zástupce však informovat musí. 

Nezletilý má při poskytování zdravotních služeb právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, nenaruší-li jeho přítomnost samotné poskytování služeb. Právo nezletilého na přítomnost svých rodičů při poskytování zdravotních služeb však není bezpodmínečné. Pokud by přítomnost rodičů omezovala práva jiných pacientů, či narušovala běžný chod zdravotnického zařízení, může být nezletilému toto právo odepřeno. Takový postup však nemůže být výsledkem svévolného, neodůvodněného jednání zdravotnického personálu, naopak musí být vždy spojen s důrazným a racionálním vysvětlením.